Mám svoje starosti, radosti, touhy a přání. A pokouším se je plnit.
A tak jdu životem, někdy běžím, někdy ležím, někdy bloumám a někdy bloudím. Přitom všem na této cestě sbírám zkušenosti. A možná, že jsme se už potkali. Možná na ulici v davu, možná u kávy či čaje, možná v parku, možná ve frontě, možná v zrcadle a možná jen v myšlenkách.
A protože se vlastně známe, rozhodla jsem se sdílet s vámi svoje zážitky, vzpomínky či touhy. A tak vám to snad nebude proti srsti.
Dáme si k tomu kafe či čaj a pokecáme. Proč? Protože je to úleva. Přiznávám, že mi baví najít si záminku, proč se v tom poklusu zastavit. Mám přece návštěvu! A to jste vy. A vy možná taky spěcháte a tak se vám bude hodit, že máte důvod se zastavit. Anebo nespěcháte, ale umíte si ten život vychutnat, a to je fajn, protože to mne zase v tomto podpoříte 🙂
Zastavuji se s vámi ráda. Uvědomuji si, kolik skvělých lidí je kolem mne, kolik malých či velkých starostí máte vy, a kolik radostí může být v obyčejném všedním dnu, když se o tu radost podělíme.
Mějte hezký den, večer či noc a těším se na viděnou 🙂
